Koncept: Hřích není jen porušení školního řádu. Je to rozbití přátelství ("kamarádství se porouchat") a odchod do tmy. Píseň ukazuje cestu zpátky: uznat chybu -> otočit se -> nechat se obejmout.
Refrén – PORUCHA NA LIINCE „...kamarádství se pak může snadno porouchat.“
Příměr: Představte si, že máte vysílačku nebo telefon. Když lžeme nebo děláme naschvály, je to, jako bychom přestřihli drát. Není signál.
Stín: Když se otočíme ke slunci zády, vidíme jen stín. Když se otočíme k Bohu zády, vidíme v duši tmu.
Výzva: "Něco dělej s tím!" – To je budík. Nenech to rozbité. Oprav to hned.
1. sloka – NEJTĚŽŠÍ VĚTA „Přiznám se, v čem jsem pochybil.“
Aktivita: „Čelem vzad“.
Děti jdou jedním směrem (pryč od Boha). Na povel „Vstanu!“ se musí prudce zastavit a otočit o 180 stupňů.
Myšlenka: Říct „promiň, já jsem to udělal“ je těžké. Vyžaduje to odvahu hrdiny. Zbabělec se vymlouvá, hrdina se přizná.
2. sloka – BĚŽÍCÍ BŮH „...a Otec mě objímá.“
Otázka: Čekal Otec na syna s vařečkou? Křičel na něj?
Ne. Běžel mu naproti a objal ho, i když syn smrděl od prasat.
Aplikace: Zpověď není soud. Je to toto objetí. Pan farář tam sedí místo toho Otce, aby nám řekl: „Mám radost, že jsi zpátky.“