Koncept: Každé dítě zná ten pocit, když se na chvíli ztratí mamince v obchodě nebo v lese. Je to strach. Píseň nás uklidňuje: Ježíš nás nenechá ve štychu. Jde pro nás a mluví na nás hezky, ne křikem.
1. sloka – SLEPÁ OVEČKA „...bloudila lesem / pastýř ji zavolal.“
Hra: „Na pastýřův hlas“.
Jedno dítě (ovečka) má zavázané oči. Ostatní dělají „les“ (šumí, dělají stromy). Jeden je Pastýř a volá ovečku jménem. Ovečka musí jít jen po hlase a nenechat se zmást lesem.
Myšlenka: Když nevíme kudy kam, musíme se zastavit a poslouchat srdcem. Ježíšův hlas je ten, který dává pokoj.
1. sloka – LASKAVÝ TÓN „...laskavým hlasem.“
Diskuse: Jak volá rodič, když něco provedete? (Zlobí se, křičí).
Jak volá Pastýř v písničce? (Laskavě).
Aplikace: Bůh nám nenadává, že jsme se ztratili. Má radost, že nás našel. Jeho hlas hladí.
2. sloka – PIKNIK DUŠE „Na pastvách voňavých...“
Relaxace: Ať si děti lehnou na zem (na koberec), zavřou oči a poslouchají tuto sloku.
Katecheta popisuje: „Představte si měkkou trávu, sluníčko, zurčící potůček. Nic vás nebolí, nemáte žádné úkoly.“
Vysvětlení: To je obraz toho, jak se o nás stará Bůh. Chce, abychom se u něj měli dobře.
Závěr – OSOBNÍ ADRESA „...aby našel mě, tebe.“
Gesto: Na konci písně ať každý ukáže prstem na sebe („našel mě“) a pak na souseda („a tebe“).
Ježíš nezemřel za „lidstvo“ obecně, ale za každého jmenovitě.
