1. Kde jenom jsi, kam jen bych šel, kdybych já lásku tvou nenašel. Kde jenom jsi a co bych měl, kdybych tvé volání neslyšel. 2. Kdybych se zavřel sám do svých snů, jak strach planých jabloní z jarních dnů, kdybych se lásky včel musel vzdát, co jen bych měl, kam jen bych šel. R: Ke Golgotě kráčí, stoupá stále výš, mnohým je to k pláči, mnohým na obtíž. Někdo zná ho jménem, někdo pro ten pád, tím jak rostla bolest říkal mám tě rád, rád. 3. Kde jenom jsi, když jsem tu sám a světskou lež už nepostrádám. A proč jen chci tvý stopy znát, když stejně vím, že přijde i pád. 4. Až budou po mně plivat a řvát, a budu chtít mít jako ty rád, na planý jabloni bude květ, pro tento svět.