1. Nám radostí jsi, Pane, ty a já to dlouho nevěděl, snad proto, že jsem neviděl, jak slzami v slunci roztávala. Nám radostí jsi, Pane, ty, jsi, Pane, ty. 2. Nám radostí jsi, Pane, ty a já to dlouho nevěděl, snad proto, že jsem necítil, že dětská ruka je tak malá. Nám radostí jsi, Pane, ty, jsi, Pane, ty. 3. Nám radostí jsi, Pane, ty a já to dlouho nevěděl, to proto, že jsem nepřijal slova, jež pokoj znamenala. Nám radostí jsi, Pane, ty, jsi, Pane, ty.