Koncept: Celý svět je jako jeden velký orchestr. Ptáci, květiny i andělé už hrají svou melodii. Píseň se ptá: "A co ty? Přidáš se?" Člověk by neměl být jediný, kdo mlčí.
1. verš – PTAČÍ KONCERT „Ptáčci na stromě cvrlikají...“
Hra: „Lesní orchestr“.
Zavřete oči. Polovina dětí dělá ptáčky (píská, pípá), druhá dělá šumění stromů (šššš).
Myšlenka: Ptáčci se nemusejí učit náboženství. Chválí Boha prostě tím, že jsou veselí a zpívají. My se od nich můžeme učit radosti hned po ránu.
1. verš – VŮNĚ JAKO MODLITBA „...květy sladce voní.“
Diskuse: Má květina pusu? Umí zpívat? Ne.
Tak jak chválí Boha? Tím, že voní a je krásná.
Aplikace: I my můžeme Boha chválit beze slov. Když uděláme něco hezkého (dobrý skutek), je to pro Boha jako krásná vůně květiny.
Závěr – PROČ BYCHOM NEMĚLI? „Tak proč bychom neměli...“
Zamyšlení: Máme něco víc než ptáčci? Ano. Máme rozum a srdce. Ptáček neví, komu zpívá, ale my to víme.
Úkol: Zkuste teď zakřičet tak silně "Díky, Bože!", abyste přeřvali i ty ptáčky na stromech. Je to naše svobodná volba se přidat.