Koncept: Jídlo není jen "benzín", abychom fungovali. Je to dar. Píseň nás učí, že každé jídlo (od snídaně po večeři) je příležitostí se zastavit a poděkovat. Zároveň nás učí myslet u stolu i na druhé.
Sloky 1-4 – JÍDELNÍČEK DNE „...k snídani / k obědu / k večeři.“
Aktivita: „Hodiny jídla“.
Nakreslete na tabuli nebo papír velké hodiny. Děti k nim přiřazují jídla.
Otázka: Vzpomeneš si na Boha, i když máš pusu od marmelády?
Myšlenka: Stejně pravidelně jako jíme, bychom měli krmit i svou duši modlitbou. Snídaně nám dává sílu pro tělo, modlitba ("ať se naše srdce nezmění") dává sílu pro chování.
2. sloka – SÍLA PRO PRÁCI „...žehnej každé naší práci.“
Diskuse: Proč jíme oběd? Abychom měli sílu. Na co?
Nejen na běhání, ale na "práci" (učení, pomáhání doma).
Spojení: Prosíme, aby ta energie z řízku nebo polévky posloužila k něčemu dobrému.
4. a 5. sloka – NEVIDITELNÝ HOST „...za ty, kteří nevěří / co mají bídu.“
Symbol: Nechte u stolu (nebo v kroužku) jednu židli prázdnou.
To je místo pro ty, kdo nemají co jíst, nebo pro ty, kdo Boha neznají.
Úkol: Až budete dnes jíst, vzpomeňte si na tu prázdnou židli. Můžeme se o své jídlo rozdělit? Nebo se alespoň za hladové pomodlit? To je ten nejlepší dezert – soucit.