R: /: Pojďme spolu do Božího domu, pojďme spolu, zve nás k sobě Pán! :/
1. Za každý nový den Pánu Bohu děkujem za každý nový den Pánu Bohu děkujem.
2. /: Za každý nový den píseň chvály zapějem. :/

1. Podívejte děti, brouček kolem letí, je to svatojánská muška, svítí pro lidi. Teď usedla právě ve vysoké trávě, svítí všude kolem pro ty, co nevidí.
R: Pán Ježíš chce po nás, abychom zářili, životem i slovem všem kolem svítili. Nezáleží na tom, jak veliký kdo je, jen když svého Pána Ježíše miluje. Nezáleží na tom, jak veliký kdo je, jen když svého Pána Ježíše miluje.
2. A my máme taky zahnat temné mraky, máme svítit jak ta muška, svítit pro lidi. Svým životem hlásat mnohou z Božích zásad, ukazovat Krista těm, kdo jej nevidí.

R1: Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm.
1. Když první den byla pustá zem, Bůh stvořil zemi světlý den. Druhý den poslal nahoru s vodou krásnou oblohu ó, ó.
2. Třetí den stromy zasadil, od pevniny moře oddělil. Čtvrtý den hvězdy rozsvítil, oblohu sluncem rozzářil, ó, ó.
R2: Bůh měl plán, který všem je znám, stvořil tátu, mámu. On je vše, co mám. Vždyť celý svět je Boží zázrak.
3. Pátý den ryby všech druhů, ptáci naplnili oblohu. Šestý den stvořil zvířátka medvědy, lišky, také psa, ó, ó.
4. Svět pak chytře dokončil Z prachu země lidi učinil. Sedmý den řekl: Stop a dost, co jsem stvořil je lidem pro radost, ó, ó.

R1: Ó, hej, ó, hej, ó.
1. Bůh stvořil svět, zem i moře. Kytky, tvory velké, malé též. Bůh stvořil nebe, celý vesmír, slunce, měsíc, hvězdy zahlédneš.
2. Však něco chybělo: dcera a syn, koho by moh' Bůh mít rád. Tak stvořil rodinu a spokojen s tím, usmál se na svět, řek': Vše dobré je.
R2: Dobré je, dobré je, všechno dobré je. Od mořských vln k hvězdám nahoře. Dobré je, Bůh stvořil tebe, mě. Jsme jeho děti a to dobré je!

R: Evangelium, evangelium.
1. Matouš, Marek, Lukáš, Jan píšou tobě, mě i vám! Píšou zprávu radostnou, Ježíš, že je záchranou, život mám moc proměnit.